Boutique fitness – malá moderní fitness centra překonávají tradiční velká fitka
Fenomén fitness center využívajících boutique koncept se neustále rozšiřuje a roste. To potvrzuje i poslední report Asociace Fitness Studií. Proč tomu tak je? Dozvíte se v našem článku.
Fenomén fitness center využívajících boutique koncept se neustále rozšiřuje a roste. To potvrzuje i poslední report Asociace Fitness Studií. Proč tomu tak je? To vysvětlují Stephen Tarret a Mark Williamson, spoluzakladatelé ClubIntelu. Jedná se o firmu nabízející branding, spotřebitelský přehled a strategická poradenská řešení pro fitness a soukromý klubový průmysl.
V posledních několika letech zažil fitness koncept známý pod názvem boutique po celém světě ohromný boom. Jen v USA se podle dat zjištěných Asociací Fitness Studií (AFS) nachází až 100 000 takových podniků. International Health, Racket & Sportsclub Association (IHRSA) ve svém reportu z roku 2016 s názvem Health Club Consumer Report ukazuje, že již v roce 2015 konzumenti utratili o poznání více peněz za návštěvy boutique studií než za členství v klasických fitcentrech.
Další vhled do problematiky nabízí studie prováděná AFS Fitness Studio Financial and Operating Benchmarking Report, která běží již druhým rokem. Za spolupráce s ClubIntelem přináší tak AFS poměrně nový pohled na koncept boutique fitness jako na velmi atraktivní marketingový a brandový fenomén.
PT & SGT /osobní trenér a malá skupinová cvičení/
Barre studia (jako např. Pure Barre a Bar Method), cycling studia (zahrnující Boom Cycle a Soul Cycle) a HIIT studia (jako např. Orangetheory a I Rebel) dnes představují menšinu. Studia nabízející osobní trénink a cvičení v malých skupinách představují nejvíce prominentní typ studia: více než 40 % všech fitness reportů pochází právě z tohoto prostředí.
Větší rozmanitost nabídky
Určité procento studií se zaměřuje na poskytnutí jedinečného zážitku prostřednictvím zkušenosti z absolvování dvou zdánlivě nesourodých fitness programů: Jedná se o cvičení kombinující v jedné lekci dva odlišné koncepty, jako např. cycling a jóga, cycling a HIIT, osobní trénink a barre, HIIT a jóga. Podle studie prováděné v roce 2016 se v tomto období až 30 % studií zaměřilo na nabízení dvou a více specializovaných služeb v tomto duchu.
Boutique sektor byl založen na myšlence poskytnutí speciální zkušenosti a atraktivních zážitků různým typům klientů. Tento posun směrem k širší nabídce a rozmanitosti naznačuje nové zaměření na širší klientelu. V konceptu boutique fitness by si měl vybrat každý, bez rozdílu věku či fyzické kondice.
Návrat k modelu členských poplatků
Zdá se, že fitness studia se od PAYG modelu (pay-as-you-go) pomalu vrací ke klasickému SUBS modelu, tedy ke členství a placení členských poplatků.
PAYG model se zpočátku zdál velmi sympatický. Navíc prezentovaný ve formě výhodných balíčků, což bylo atraktivní jak pro klienty, tak i pro samotná fitcentra. Jednoduchost, transparentnost a svoboda. Přesně to na počátku všem do sytosti dopřával – samostatné vstupy, zvýhodněné permanentky na 5, 10, 20 návštěv. Ale data získaná v roce 2015 ukázala, že to tak funkční a efektivní, jak se na první pohled zdálo, není. 71 % klubů proto dnes opět sází na členství, a to na dobu alespoň jednoho měsíce.
Takové členství zahrnuje širokou škálu možností, od nelimitovaných skupinových cvičení přes nelimitovaný trénink v malých skupinkách až po kombinaci osobního tréninku a cvičení v malé skupině. Otázkou však zůstává, zda je tento typ hrazení služeb schopen konkurovat flexibilitě, kterou nabízel PAYG přístup.
Udržitelnost klientů
Moderní fitness studia si dokáží více a efektivněji udržet klienty, než jejich protějšky v tradičním fitness průmyslu. Míníme tím klasické posilovny, které návštěvníkům nenabízejí žádnou přidanou hodnotu. Právě na tu ale dnešní fitness nadšenec slyší. Průměrné postupné oslabování návštěvnosti posiloven v roce 2015 bylo 24 %, studia nabízející soukromé tréninky a cvičení v malých skupinách měla 20 % a studia orientovaná na skupinová cvičení (jako je barre, cycling, HIIT, jóga) měla dokonce až 27 %.
Co je malé, to je hezké
Malý prostor a přátelské prostředí připomínající „rodinu“ ve fitness světě vykazuje jednak zvýšenou produktivitu zaměstnanců, jednak efektivnější celkové výdělky.
Data ukazují, že malá fitcentra skvěle kombinují zákaznické ceny s množstvím personálu, výší nájmu a investic. Tato kombinace se ukazuje jako velmi účinná a efektivní, protože přináší velké množství klientů, kteří tvoří poměrně širokou členskou základnu. Lze říci, že fitcentra tohoto typu profitují ze své malé velikosti? V tomto případě rozhodně ano.
Personál a nájem
Personál a nájem představují ve fitness průmyslu dvě nejstěžejnější platby. Za personál fitness studia průměrně utratí 63 % a za nájem 21 %. Je zajímavé, že operátoři fitcenter umístěných v nejvyšším kvartilu utratí za personál pouze 51 % a za nájem jen 13 %.
Udržovací náklady
Fitness studia aktivně investují do vybavení. V roce 2015 se tato částka v průměru pohybovala kolem 9 500 amerických dolarů za nové vybavení a 23 000 amerických dolarů bylo průměrně vynaloženo jako reinvestice do zařízení. Jedná se o 11 % z průměrného výdělku fitness studií.
Nízké náklady na realizaci
Fitness studia mají nízkou kapitálovou bariéru pro spuštění a otevření byznysu ve fitness průmyslu. Průměrně do otevření byznysu vkládají kolem 166 000 amerických dolarů. Tato cena reprezentuje celkový investiční kapitál a zahrnuje těžké náklady, jako je např. rekonstrukce či výstavba prostoru pro provozování, pořízení vybavení a náklady nutné pro před-otevírací finální operace.
Studia zaměřená na skupinová cvičení na svou realizaci průměrně vynaloží 208 000 amerických dolarů, studia soustředící se na osobní trénink a cvičení v malých skupinách 117 000 amerických dolarů.
Závěrečné zhodnocení situace
Fitness průmysl se neustále vyvíjí. Metriky související s čistým nárůstem klientů ukazují provozní efektivitu a produktivitu příjmů rostoucího odvětví, které překonává své větší a více zaběhlé konkurenty v tradičním fitness prostoru. Data dokládají, že majitelé studií rozvíjí svůj byznys s velmi rozumným přístupem k využívání finančních prostředků.